Arbeiterleben und Arbeiterkultur. Die Entstehung einer sozialen Klasse

• Published in: Český časopis historický (Prague, Czech Republic : 1990) Czech Republic : 1990), 2017, Vol.115 (3), p.816-821
• Main Author: Raška, Jakub
• Format: Review
• Language: cze
• ISSN: 0862-6111; 2570-9208

V jejím rámci se nově prosadivší námezdní práce stala „hlavním působícím faktorem" nejen nového paradigmatu strukturace společnosti, ale i zájmů jejích jednotlivých segmentů, tedy sociálních tříd.10 Jinými slovy šlo o závislost třídy jako kolektivní identity na materiální situaci subjektů ke třídě se hlásících, tedy o závislost sféry kultury (nadstavby) na socioekonomických vztazích (základny).Na základě několika dělnických pamětí, které vyšly ale až na přelomu 19. a 20. století, ukazuje konkrétní vzorce dělnické rodiny: nevyhovující podmínky bydlení, neustálý strach ze ztráty práce i domova, ale například také vysokou míru násilí a nízkou míru citovosti v dělnických rodinách, kde všichni členové museli přispívat do rodinného rozpočtu.Zde považuji za metodologicky inspirativní již zmiňované Kockovo prizma: shledává, že model dělnické rodiny byl „strukturálně nevhodný", na druhé straně se ale v 19. století rozšířila univerzální platnost modelu buržoazní rodiny: „neměnily se pouze vztahy, ale i jejich hodnocení" (s. 179).Blíže vpustil do svého myšlení pojem kultury, přičemž z jeho teoretických statí je jasné, že nad složkou kultury přemýšlel již od osmdesátých let, ale teprve teď se tato perspektiva více promítá do jeho psaní.