Nešťastná revolucionářka. Myšlenkový svět a každodennost Luisy Landové– Štychové (1885–1969)

• Published in: Český časopis historický (Prague, Czech Republic : 1990) Czech Republic : 1990), 2022, Vol.120 (2), p.478-482
• Main Author: Macková, Marie
• Format: Review
• Language: cze
• Subjects: Self concept
• ISSN: 0862-6111; 2570-9208

Takto pojmenované důvody jsou nepochybně dost silné k tomu, aby byl výzkum nejen započat, ale i doveden do finále v podobě vydané monografie. Život Luisy Landové-Stychové, rozené Aloisie Vorlíčkové, je v práci pojat v principu chronologicky, rozdělený do období nejen podle fází života protagonistky, ale i s ohledem na periodizaci velkých dějin, což se v jejím případě nemuselo vždy úplně shodovat. Na začátku je vykreslena dívka z ekonomicky ne úplně slabé, ale také ne zcela šťastné rodiny, která vzdoruje okolnostem způsobem odpovídajícím době doznívajícího mocnářství: věnuje se literatuře a dokonce má možnost studovat herectví. Celým Luisiným životem se vine astronomie, kterou nikdy nevystudovala, ale vždy se angažovala v její propagaci a na spolkových platformách se čas od času dostávala do střetu s vědeckou obcí tohoto oboru. Ty jí patrně původně nebyly vlastní, ale získala k nim náklonnost, nebo je prostě považovala za užitečné, když jejich organizace čas od času přispívala k vylepšení rodinného rozpočtu. Práce je dokonale vytvarována podle dochovaných ego-dokumentů, včetně odborných komentářů, ale možná by jí prospělo větší odpoutání se od tohoto pramene (byť v závěrečném soupisu je dlouhá řada nejrůznějších jiných informačních zdrojů). Pak by bylo třeba možné srovnávat i s jinými ženami v politice meziválečného Československa než s těmi, o kterých se zmiňuje sama Luisa, ale týká se to i stranických kolegyň, které zároveň s ní (nebo proti ní) překročily dělicí čáru změny politického systému na konci 40. let 20. století. Autor by možná dospěl k názoru, že jeho hrdinka nebyla nešťastnou revolucionářkou: možná nanejvýš zklamanou, ale ani to není zřejmě to správné pojmenování. Politické a obecně veřejné působení Luisy Landové-Stychové bylo různě intenzivní, ale poslanecký mandát v parlamentu získala pouze v Revolučním národním shromáždění roku 1918 jmenováním a následně v letech 1920 a 1925 do sněmovny volbou na dvě funkční období. Obecně šlo v tomto směru o poněkud nevyrovnanou dráhu kolísající od čelných, byť nikdy ne špičkových, pozic po úplné ústraní, ale byly to téměř pokaždé její vlastní postoje, které propagovala. Byla dobrá v negativním vymezování se (což platilo i o zdánlivě kladně postaveném feministickém programu), ale viditelně hůř se jí vedlo při propagování pozitivních myšlenek: věděla, co je špatně, ale ne úplně srozumitelně uměla definovat, jak by to mělo být dobře. Politické programy Landové-Stychové nebyly nezajímavé, ale prohrávaly napřík